Ano, romanopisec ví, že lidstvo, jak je bezcenné, vládnou jejich varlatami, ovlivňovanými zbabělostí, prodávání každé věci kvůli jejich chamtivosti, které musí udělat, je bubnovat na bubnu a je tu jeho odpověď. A smál se, samozřejmě, za jeho rukou, který má.
(Yes, the novelist knows humanity, how worthless they are, ruled by their testicles, swayed by cowardice, selling out every cause because of their greed-all he's got to do is thump on the drum, and there's his response. And he laughing, of course, behind his hand at the effect he gets.)
V "The Man in the High Castle" v Philipu K. Dickovi představuje romanopisec kritický pohled na lidstvo. Navrhuje, že lidé jsou často poháněni základními instinkty a obavami a ohrožují jejich hodnoty z chamtivosti. Toto pozorování podtrhuje pocit rozčarování s lidskou přirozeností a zobrazuje jednotlivce snadno manipulované a postrádá skutečné morální přesvědčení.
Autor přináší, že romanopisce může evokovat reakce čtenářů jednoduše zdůrazněním temnějších aspektů společnosti. Tato schopnost provokovat myšlení a smích současně naznačuje sardonické povědomí o absurditě lidského chování. Dickova perspektiva odhaluje komplexní souhru mezi uměním a realitou, což naznačuje, že zatímco lidé se mohou zdát, že vyprodávají své ideály, hlubší pochopení této tendence může vést k kritice i pobavení.