Vše, co tělo chce biologicky udělat, je rozkládat se. Jakmile zemřeš, je to: 'Pusť mě sem! Jsem připraven vystřelit své atomy zpět do vesmíru!“
(All the body wants to do biologically is decompose. Once you die, it's, 'Let me out here! I'm ready to shoot my atoms back into the universe!')
Tento citát vtipně vyzdvihuje přirozený biologický proces rozkladu a zdůrazňuje, že smrt je návratem do vesmíru na molekulární úrovni. Připomíná nám, že úpadek není konec, ale transformace, která odráží neustálý životní cyklus přestavby a obnovy. Taková perspektiva může demystifikovat smrt, povzbudit přijetí a možná snížit strach spojený se smrtelností. Přijetí našeho biologického údělu nabízí poetické uznání propojenosti života a hmoty, zdůrazňující, že i ve smrti přispíváme k pokračující tapisérii existence.