Už mnoho vzpomínek na předchozí dva týdny zmizelo: vůně tohoto malého hotelu v St. Andrews; ta směs vaření slaniny na snídani a mýdlo s levandulem v koupelně; vzduch z moře unášejícího se přes golfové hřiště; Vůně kávy v kavárně na jižní ulici. Měla si je poznamenat. Měla o tom všem něco říct a světlo a kopce s ovcemi jako malé bílé kameny.

(Already many of the memories of the previous two weeks had faded: the smell of that small hotel in St. Andrews; that mixture of bacon cooking for breakfast and the lavender-scented soap in the bathroom; the air from the sea drifing across the golf course; the aroma of coffee in the coffee bar in South Street. She should have noted them down. She should have said something about all that and the light and the hills with sheep on them like small white stones.)

by Alexander McCall Smith
(0 Recenze)

Pasáž odráží, jak rychle mohou vzpomínky mizet, zejména ty, které jsou vázány na smyslové zážitky. Vypravěč si vzpomíná na zřetelné pachy a památky z nedávné návštěvy St. Andrews, což naznačuje, že tyto okamžiky mají významnou emoční váhu. Kombinace každodenních vůní, jako je vaření slaniny a mýdla Lavender, spolu s klidnou atmosférou, zachycuje podstatu místa. Litujte v mysli vypravěče a uvažují o důležitosti dokumentace takových prchavých zkušeností.

Tato realizace podtrhuje krásu malých každodenních okamžiků, které by jinak mohly být přehlíženy. Popisováním přirozené krajiny, jako je kopce poseté ovcemi, autor evokuje pocit nostalgie a uznání za jednoduché potěšení života. Tato toužebná reflexe slouží jako připomínka, že zachování vzpomínek obohacuje naše chápání míst, která navštěvujeme, a pocity, které inspirují.

Stats

Categories
Votes
0
Page views
95
Update
ledna 23, 2025

Rate the Quote

Přidat komentář a recenzi

Uživatelské recenze

Na základě 0 recenzí
5 Hvězda
0
4 Hvězda
0
3 Hvězda
0
2 Hvězda
0
1 Hvězda
0
Přidat komentář a recenzi
Váš e-mail nikdy nebudeme sdílet s nikým jiným.
Zobrazit více »

Popular quotes

Karamela. Přemýšlí o Taffy. Myslí si, že by to teď vytáhlo zuby, ale stejně by to snědl, kdyby to znamenalo to jíst s ní.
by Mitch Albom
Malá města jsou jako metronomy; S nejmenším pohybem se rytmus změní.
by Mitch Albom
Podívejte, pokud říkáte, že věda nakonec dokáže, že Bůh neexistuje, v tom se musím rozcházet. Bez ohledu na to, jak malé to vezmou zpět, k pulci, k atomu, vždy se najde něco, co nedokážou vysvětlit, něco, co to všechno na konci hledání vytvořilo. A bez ohledu na to, jak daleko se snaží zajít opačným směrem – prodloužit si život, pohrát si s geny, naklonovat toto, naklonovat tamto, dožít se sto padesáti – v určitém okamžiku život skončí. A co se stane potom? Když život skončí? pokrčil jsem rameny. Vidíš? Opřel se. usmál se. Když dojdete na konec, tam začíná Bůh.
by Mitch Albom
Říkáte, že jste místo mě měli zemřít. Ale během mého pobytu na Zemi také lidé zemřeli místo mě. Stává se to každý den. Když blesk zasáhne minutu poté, co jste pryč, nebo havárie letadla, na kterém byste mohli být. Když váš kolega onemocní a ne. Myslíme si, že takové věci jsou náhodné. Ale ke všem existuje rovnováha. Jeden withers, druhý roste. Narození a smrt jsou součástí celku.
by Mitch Albom
Dostaneme tolik životů mezi narozením a smrtí. Život být dítětem. Život, který má stát věkem. Život, který se bloudí, se usadí, zamiluje se, rodičům, otestoval náš slib, uvědomil si naši úmrtnost-a v některých šťastných případech po této realizaci něco udělal.
by Mitch Albom
Jeptiška řekla: Mohu odpustit jazyk. Nejsem si jistý, jestli dokážu odpustit tvé obscénní gesto na tvou matku. "Musím ji znát," řekl Holland. Kdybys ji znal, taky bys jí dal prst.
by John Sandford
Lže,“ říká máma a vytahuje z kabelky obálku, na kterou napsala pokyny, „což je špatně a vytváří se správný dojem, který je nezbytný.
by David Mitchell
Ale inkoustový štětec, myslí si, je pro vězňovu mysl základním klíčem.
by David Mitchell
Mám tendenci být nervózní při pohledu na hrozící potíže. Jak se nebezpečí blíží, jsem méně nervózní. Když je nebezpečí na dosah ruky, bobtním zuřivostí. Když zápasím se svým útočníkem, jsem beze strachu a bojuji až do cíle s malou myšlenkou na zranění.
by Jean Sasson
Neomezená moc v rukou omezených lidí vždy vede ke krutosti.
by David Mitchell