Protagonistka přemýšlí o jejích dětských vírách, které byly zakořeněny v myšlence, že spravedlnost nakonec zvítězí a nevinný by byl chráněn před poškozením. Její zkušenosti v dospělosti však tento optimismus rozbily a odhalily drsnou realitu, kde nespravedlnosti přetrvávají a cyklus útlaku pokračuje beze změny.
Poznamenává, že zatímco se mohou změnit staré utlačovatelé, objeví se nové místo, ať už ze vzdálených zemí nebo známých čtvrtí. Tento cyklus je doprovázen nepřetržitým barází podvody, přičemž nové lži vznikly na nahrazení starých, často posílených hrozbami, které obstály zkouškou času, a zanechala ji rozčarovanou světovou schopností pro skutečnou spravedlnost.