Stejně jako u zvuku je i obraz subjektivní. Vy a já možná nevidíme stejnou barvu červenou jako červenou, ale pravděpodobně se shodneme na tom, že obraz na obrazovce je digitální obraz nebo filmový obraz, založený na kontrastu, bitové hloubce a obnovovací frekvenci.
(As with sound, images are subjective. You and I may not see the same color red as red, but we will probably agree that the image on the screen is a digital image or film image, based on contrast, bit depth, and refresh rate.)
Tento citát zdůrazňuje fascinující povahu vnímání a způsob, jakým lidé interpretují vizuální podněty. Zdůrazňuje, že ačkoli se individuální vnímání může lišit – například vnímání určitého odstínu červené – existuje sdílené chápání toho, co tvoří digitální nebo filmový obraz. Toto sdílené chápání vychází z měřitelných technických parametrů, jako je kontrast, bitová hloubka a obnovovací frekvence, což jsou objektivní ukazatele, které definují a odlišují digitální obrázky od jiných vizuálních médií. Podtrhuje myšlenku, že vnímání je subjektivní i kolektivní: naše smyslové zkušenosti se liší, ale v kontextech, jako je digitální zobrazování, tyto mezery ve vnímání překlenují společné standardy a charakteristiky. Tento vhled je zvláště důležitý v oblastech, jako je filmová tvorba, fotografie a digitální média, kde je nezbytné porozumět technickým specifikacím i vjemovým nuancím. Vybízí také k zamyšlení nad širšími představami o tom, jak subjektivní zkušenosti ovlivňují naši interpretaci umění, technologie a reality. Uvědomění si, že naše smyslové vjemy jsou jedinečné, a přesto jsou zakotveny v technických a kulturních standardech, může podpořit větší uznání rozmanitosti lidských zkušeností a zároveň zdůraznit význam dohodnutých kritérií v komunikaci a technologii. Nakonec nás citát vybízí, abychom zvážili rovnováhu mezi vnímáním a měřením, což nám umožňuje ocenit složitost za zdánlivě jednoduchými vizuálními zážitky.