Ve srovnání s takovými životy byly naše dny skutečně bezvýznamné, a přestože naše plátno bylo malé, stále bychom mohli malovat mistrovským dílem-pokud jsme byli spokojeni, aby to byla miniaturní.
(By comparison with such lives, our days were inconsequential indeed, and yet even though our canvas was small, still we could paint a masterpiece-as long as we were content for it to be a miniature.)
V „A spiknutí přátel“ Alexander McCall Smith přemýšlí o významu individuálních životů na rozdíl od dramatičtějších existencí. Navrhuje, že zatímco některé životy se mohou zdát monumentální, každodenní zkušenosti druhých, i když zdánlivě bezvýznamné, mají vlastní hodnotu. Příběh každého člověka, bez ohledu na jeho měřítko, má potenciál být sám o sobě smysluplný a působivý.
Metafora malování mistrovského díla na malém plátně ilustruje myšlenku, že velikost nevyžaduje velké okolnosti. Místo toho se může objevit z jednoduchých každodenních okamžiků. Přijetím vlastních jedinečných příběhů můžeme v mezích našeho vlastního života najít naplnění a krásu a vytvářet něco mimořádného i v miniaturní podobě.