Dobré věci, které máme v životě, jsou v nejlepším případě na dočasnou půjčku a mohou nás okamžitě odnést. Hranice mezi štěstí a katastrofou, mezi plnou a nedostatkem, mezi teplým krbem lásky a chladnou komorou osamělosti, byla úzká. Mohli bychom přejít z jednoho na druhého, jako když jsme narazili nebo padli, nebo jednoduše přešli na druhou stranu, protože jsme věnovali nedostatečnou pozornost tam, kde jsme byli.
(good things that we have in life are on temporary loan, at best, and can be taken away from us in an instant. The borderline between good fortune and disaster, between plenitude and paucity, between the warm hearth of love and the cold chamber of loneliness, was a narrow one. We could cross over from one to the other at any moment, as when we stumbled or fell, or simply walked over to the other side because we were paying insufficient attention to where we were.)
Pasáž zdůrazňuje přechodnou povahu dobrých věcí v životě, což naznačuje, že naše štěstí a majetek jsou pouze dočasně naše. Ilustruje jemnou linii oddělující štěstí od neštěstí, lásku od osamělosti a hojnost od nedostatku. Tato nejistá rovnováha se může neočekávaně posunout a připomenout nám, abychom si byli vědomi našich okolností a vděční za to, co máme, protože může zmizet kdykoli.
Tento vhled slouží jako poignantní připomínka nepředvídatelnosti života. Podporuje všímavost a uznání...