Nemůžu uvěřit, že bychom leželi v hrobech a přemýšleli, jestli jsme své dny prožili dobře. Nemůžu uvěřit, že bychom leželi v hrobech a snili o věcech, kterými jsme mohli být.
(I can't believe that we would lie in our graves wondering if we had spent our living days well. I can't believe that we would lie in our graves dreaming of things that we might have been.)
Tento citát zdůrazňuje důležitost smysluplného a autentického života. Vyzývá nás, abychom se zaměřili na to, abychom co nejlépe využili svůj čas, než abychom litovali promarněných příležitostí nebo snili o tom, co mohlo být. Slouží jako silná připomínka, abychom upřednostňovali činnosti, které jsou v souladu s našimi vášněmi a hodnotami, a zajišťuje, že až přijde náš čas, můžeme čelit konci bez lítosti. Přijetí tohoto smýšlení podporuje osobní růst a naplnění a vede nás k tomu, abychom žili záměrně a z celého srdce.