Přišel jsem ho považovat za samotáře bez skutečné minulosti a budoucnosti tak vágní, že o tom neměl smysl.
(I had come to regard him as a loner with no real past and a future so vague that there was no sense talking about it.)
Protagonista „rumového deníku“ vnímá postavu jako osamělou postavu, postrádá jasnou historii nebo směr v životě. Toto vnímání zdůrazňuje záhadnou povahu charakteru a naznačuje hluboký pocit izolace a nejednoznačnosti týkající se jejich identity a budoucích aspirací.
Toto pozorování odráží širší témata románu, kde postavy často zápasí s jejich existenciálními nejistotami. Porozumění vypravěči o tomto jednotlivci zdůrazňuje všudypřítomné pocit odpojení, který rezonuje během průzkumu morálních a sociálních dilemat Huntera S. Thompsona v měnícím se světě.