Nikdy jsem se nestal umělcem. Pro mě je to vždycky spíš výzkum, vyprávění, možná technologický experiment. Je to spíš takové laboratorní prostředí.
(I never got into being an artist. For me, it's always more research, storytelling, maybe technological experimental. It's more like a laboratory setting.)
Tento citát Hita Steyerla zdůrazňuje pohled na kreativitu, který přesahuje tradiční představy o umění. Spíše než se zaměřovat pouze na estetické nebo performativní aspekty umění, Steyerl zdůrazňuje význam výzkumu, vyprávění příběhů a experimentálních technologií jako hlavních součástí své praxe. Pohled na umělecký proces jako na laboratoř naznačuje prostředí, kde se zkoumání, experimentování a vědecké bádání sbíhají a vytvářejí inovativní dílo. Takový přístup podporuje myšlení zakořeněné ve zvědavosti a objevování, kde se hranice mezi uměním, technologií a výzkumem stírají.
Tento způsob myšlení hluboce rezonuje v současných kreativních oblastech, kde je mezioborová spolupráce běžnou záležitostí. Umístěním svého procesu do laboratorního prostředí Steyerl zdůrazňuje, že umění může sloužit jako prostor pro experimentování, které zpochybňuje konvenční normy a posouvá limity technologie a vyprávění. Odráží také politický rozměr – výzkum a experimentování jako nástroje pro zpochybňování společenských struktur a zkoumání nových možností.
Tato perspektiva navíc posouvá hodnotu umění od čistě estetických výdobytků k procesu zkoumání a vyprávění, což může vést k smysluplnějším a působivějším výsledkům. Je to připomínka toho, že umění zahrnuje rozmanitou škálu činností – některé více podobné vědeckému bádání – které podporují inovace a hlubší zapojení do složitých problémů.
Stručně řečeno, citát vybízí k přijetí multidisciplinárního přístupu k tvorbě, který upřednostňuje zkoumání, kritické myšlení a technologické experimenty jako základní prvky umělecké cesty.