Trpěl jsem neštěstí, že jsem se posadil u stolu a začal pít jednu sklenici piva za druhou.
(I suffered the misfortune that I sat down at a table and started drinking one glass of beer after another.)
V knize „Dobrý voják Švejk“ od Jaroslava Hašeka, protagonista přemýšlí o jeho nešťastné zkušenosti s posazením k pití piva. Jeho poznámky zachycují podstatu toho, jak může náhodný akt vést k neočekávaným důsledkům, často vtipně zobrazující chaos života. Tento okamžik slouží jako katalyzátor pro jeho omyly a ilustruje přístup jeho postavy k životu během bouřlivých časů.
Švejkův komentář je symbolem jeho širšího výhledu, kde zdánlivě triviální rozhodnutí sněží do významných událostí. Vyprávění hraje s absurditou jeho situace a mísí humor a ironii, když Švejk naviguje výzvy před ním. Díky svým zkušenostem kritizuje Hašek společenské normy a válečné absurdity, všechny ukotvené relativními boji protagonisty.