Je poměrně veřejným tajemstvím, že téměř všechny systémy mohou být nějakým způsobem hacknuty. Méně se mluví o tajemství, že takové hackování se ve skutečnosti stalo docela mainstreamem.
(It is a fairly open secret that almost all systems can be hacked, somehow. It is a less spoken of secret that such hacking has actually gone quite mainstream.)
Citát zdůrazňuje nevyhnutelnou realitu zranitelností kybernetické bezpečnosti v našem stále více digitálním světě. Naznačuje to, že i když si mnozí na určité úrovni uvědomují, že žádný systém není zcela nezranitelný, přiznání této slabosti je často zamlčováno nebo podhodnoceno. Představa, že hackování je nejen možné, ale stalo se hlavním proudem, podtrhuje všudypřítomnou a normalizovanou povahu dnešních digitálních hrozeb. Tato normalizace může být znepokojivá i střízlivá, protože naznačuje, že kybernetické průniky a narušení již nejsou výjimečnými událostmi, ale součástí běžného prostředí online aktivit. Rovněž vyvolává kritické otázky o tom, jak společnost tato rizika vnímá a jak je zvládá. Děláme dost pro ochranu našich informací? Je neustálý vývoj hackerských metod doprovázen stejně inovativními obrannými mechanismy? Prohlášení vybízí k přehodnocení našich společných přístupů ke kybernetické bezpečnosti, přičemž klade důraz na transparentnost, proaktivní opatření a odolnost. Uznání, že hackování vstoupilo do povědomí hlavního proudu, by mělo inspirovat k větší odpovědnosti mezi organizacemi i jednotlivci. Ve světě, kde jsou narušení běžná, je kultivace kultury povědomí o bezpečnosti a technologické odolnosti zásadní. Nakonec je tento citát připomínkou probíhajícího závodu v digitálním zbrojení a zdůrazňuje, že informovanost je jen prvním krokem k budování bezpečnějších digitálních prostředí pro každého.