Vždy, sakra, vždy o krok pozadu. Vždy o minutu pozdě. Vždy sen dopředu. Nechci, aby to tak bylo s Abbi. Jsem odhodlán nepadnout za ní, ale ne vpředu. Znal jsem ji jen tři týdny a poprvé jsem ji viděl, že je v mé paměti stále čerstvá. Chci být vedle ní, krok za krokem
(Always, damn, always one step behind. Always a minute late. Always a dream ahead. I don't want that to be the case with Abbi. I am determined not to fall behind her, but not in front either. I've only known her for three weeks and the first time I saw her is still fresh in my memory. I want to be next to her, step by step)
Vypravěč vyjadřuje pocit, že je vždy mimo synchronizaci, neustále zaostává za sny nebo honí. Tento pocit, že je pozdě nebo chybí okamžik, váží na ně těžce, zejména pokud jde o jejich spojení s Abbi. Vypravěč zdůrazňuje důležitost pobytu po boku ní, aniž by zastínil její cestu.
Po známém Abbimu po dobu pouhých tří týdnů je touha vypravěče udržovat těsné a stejné pouto hmatatelné. Počáteční setkání mělo trvalý dopad a vypravěč se chce podělit o zkušenosti Abbi. Toto stanovení odráží hluboko zakořeněnou potřebu spojení a zároveň se vyhýbá nástrahám soupeření nebo vzdálenosti.