Literatura Virginie Woolfové skutečně proměnila mé vlastní představy o tom, jak formálně znázornit plynutí času a jak nás čas ovlivňuje. Konkrétně jsou měřítka „Mrs. Dalloway, „K majáku“ a „Orlando“, z nichž všechny mají čas jako ústřední domýšlivost.
(Virginia Woolf's literature really transformed my own ideas about how to formally represent the passage of time and how time affects us. Specifically, the benchmarks are 'Mrs. Dalloway,' 'To the Lighthouse' and 'Orlando,' all of which have time as a central conceit.)
Zkoumání času Virginie Woolfové jako narativního prostředku hluboce ovlivňuje moderní literaturu. Její schopnost zobrazit plynulost vědomí a nuancovanou zkušenost s časem zpochybňuje tradiční vyprávění příběhů. Tato díla jsou příkladem toho, jak může čas sloužit nejen jako pozadí, ale jako nedílná součást vývoje postavy a tematické hloubky, a povzbuzují spisovatele i čtenáře, aby zvážili subjektivní povahu časové zkušenosti.