Nejsme naprogramováni k tomu, abychom pohřbívali naše děti.
(We are not programmed to bury our kids.)
Tento silný výrok zdůrazňuje nepřirozenost a hrůzu ze ztráty dětí. Připomíná nám, že takové tragédie jsou proti základnímu lidskému instinktu chránit a vychovávat mladé. Tento citát podtrhuje důležitost ochrany našich dětí a podpory společnosti, kde jsou takové ztráty minimalizovány. Může také povzbudit úvahy o systémových otázkách, které vedou k takovým tragédiím, a vybízet ke kolektivní odpovědnosti, aby jim předcházela.