Jsme tím, čím předstíráme, že jsme, takže musíme být opatrní ohledně toho, čím předstíráme.
(We are what we pretend to be, so we must be careful about what we pretend to be.)
Citace z „Matky Night“ Kurta Vonneguta naznačuje, že naše identita je silně ovlivněna rolemi, které přijímáme, a personami, které představujeme světu. Zdůrazňuje myšlenku, že předstírání, že je někdo nebo něco, může utvářet naši realitu a potenciálně definovat, kým se staneme. To slouží jako varovná připomenutí, že bychom měli mít na paměti fasády, které vytváříme, protože mohou vést k identitě, která se může lišit od našich skutečných já.
Dále Vonnegut podporuje reflexi etických důsledků našich činů a osob. Vědovým výběrem našich předstírání ovládáme moc ovlivňovat nejen naše životy, ale také vnímání druhých. Citace zdůrazňuje odpovědnost, která přichází s sebepředvozením, a naléhá na jednotlivce, aby vytvořili spíše skutečný a autentický charakter, než pouze napodobovali to, co věří, že ostatní chtějí vidět.