V „The Art of Living“ Diskutuje Epictetus o tendenci nevědomých jednotlivců připsat své neštěstí ostatním. To odráží nedostatek sebevědomí a osobní odpovědnosti. Naproti tomu rozpoznání vlastní role v útrapách naznačuje osobní růst a porozumění.
Dále Epictetus naznačuje, že skutečně moudrý jednotlivec přesahuje potřebu viny, ať už namířených na sebe nebo jiné. Tato moudrost pochází z hlubšího porozumění života, což vede k harmoničtější existenci bez zatížení viny.