V mnoha ohledech je „Co učitelé dělají: Chválíme nejlepší práci na světě“ jen jedním velkým poděkováním – vzkaz mým učitelům. Kniha je věnována mému učiteli angličtiny v páté a šesté třídě, Dr. Josephu D'Angelovi, obrovské síle erudice, bojového umění, kultury a lásky.
(In many ways, 'What Teachers Make: In Praise of the Greatest Job in the World' is just one big thank - you note to my teachers. The book is dedicated to my fifth and sixth grade English teacher, Dr. Joseph D'Angelo, a massive force of erudition, martial artistry, culture, and love.)
Citát krásně shrnuje hlubokou vděčnost a úctu, kterou autor chová ke svým pedagogům, a zdůrazňuje, že učitelství není jen povolání, ale životně důležitá transformační síla. Zdůrazňuje význam učitelů při utváření nejen znalostí, ale i charakteru, kultury a síly ducha. Věnování Dr. Josephu D'Angelovi zdůrazňuje, jak může jeden individuální učitel ztělesnit široké spektrum ctností – intelekt, disciplínu, kulturní vhled a soucit. Toto vrstvené zobrazení odráží mnohostrannou roli učitelů: jako mentorů, průvodců, vzorů a někdy dokonce ochránců na cestě rozvoje svých studentů.
Tato práce, popisovaná jako „děkovačka“, naznačuje, že přednášky, knihy nebo jiné formy uznání na TEDu nikdy nemohou plně zachytit náš dluh vůči jednotlivcům, kteří investují své životy do péče o budoucí generace. Tento citát vybízí k zamyšlení nad tím, jak působivá výuka skutečně je, nad rámec konvenčních měřítek akademického úspěchu. Ukazuje, že vyučování je povolání, které přesahuje třídu a zahrnuje vášeň, odhodlání a lásku. Zmínka o „bojovém umění“ navíc metaforicky poukazuje na disciplínu a odolnost vyžadovanou učitelem i studenty a začleňuje akt vzdělávání do širšího kontextu životních výzev a růstu.
Nakonec tento citát slouží jako povzbudivá připomínka k uznání a ocenění těch, kteří se věnují vzdělávání, protože jejich vliv se odráží v životech, kterých se dotýkají, a v budoucnosti, kterou pomáhají utvářet.