... Zajímalo by mě, do jaké míry absolutní ticho a úplná izolace způsobená mladému muži zamčeným v cele může, než ho přivádí k šílenství, vzniknout skutečnému imaginativnímu životu. Život je tak intenzivní, tak živý, že se jednotlivec doslova rozvíjí. Udělejte letu a putujte kamkoli chcete. {...}, hrady ve vzduchu, které jeho úrodný duch vyvolává, že vytváří s představivostí tak neuvěřitelně úrodnou, že {...} přijde si myslet, že žije vše, co sní.
(...I wonder to what extent absolute silence and complete isolation inflicted on a young man locked in a cell can, before driving him mad, give rise to a true imaginative life. Life is so intense, so alive, that the individual literally unfolds. Take flight and wander wherever you want. {...}, the castles in the air that his fertile spirit invents, that he creates with an imagination so incredibly fertile that, {...}, he comes to think that he is living everything he is dreaming.)
Reflexe dopadu absolutního ticha a extrémní izolace na mladého zatčeného muže naznačuje hlubokou analýzu povahy lidské představivosti. Autor se ptá, do jaké míry mohou tyto nepříznivé podmínky vést někoho k šílenství nebo mu naopak umožnit vyvinout bohatý a živý vnitřní život, kde kreativita kvete. Paradox mezi fyzickým vězením a svobodou mysli je pro jeho pozorování ústředním bodem Zdá se, že protagonista zažívá intenzivní schopnost snít a vytvářet imaginární světy do té míry, že se do těchto skutečností převezou. Tento imaginativní život je tak skutečný a mocný, že začíná věřit, že opravdu zažívá vše, co jeho mysl vytváří. Tato dualita mezi vnějšími omezeními a vnitřní svobodou zdůrazňuje odolnost lidského ducha tváří v tvář závažným protivenstvím