V pohádkách, medvědech a vlcích jsou často zobrazováni jako antagonisté a posilují příběh, který povzbuzuje děti, aby tyto stvoření považovaly za hrozby, než aby je respektovaly jako součást přírody. Tato perspektiva znamená potřebu nových příběhů, které slaví spíše koexistence než boj, zejména proto, že konfrontujeme moderní výzvy týkající se zachování volně žijících živočichů. Obraz dítěte s medvědem evokuje pocit harmonie, který kontrastuje s tradičními příběhy, které takové zvířata ohrožují.
Barbara Kingsolver naznačuje, že naše kulturní příběhy se musí vyvíjet, aby odrážely naléhavost environmentálních otázek. Zvyk poškození volně žijících živočichů má škodlivé účinky a tlačí mnoho druhů k vyhynutí. Když se potýkáme s těmito realitami, jsme vyzváni, abychom znovu zvážili naše instinkty a posunuli se k myšlení, které spíše podporuje ochranu než ničení, což podporuje hlubší spojení se všemi formami života.