Domácnosti, které ztratily duši vaření z jejich rutin, nemusí vědět, co jim chybí: píseň smaženého prskajícího, malého rozhovoru o cinlingovém měření lžíce, kvasinkové vůně stoupajícího těsta, obraz chutí na pizzu, než se vklouzne do trouby.
(Households that have lost the soul of cooking from their routines may not know what they are missing: the song of a stir-fry sizzle, the small talk of clinking measuring spoons, the yeasty scent of rising dough, the painting of flavors onto a pizza before it slides into the oven.)
Ve své knize „Zvíře, zelenina, zázrak“, Barbara Kingsolver přemýšlí o tom, kolik domácností se od vaření odstěhovalo jako ústřední součást jejich každodenního života. Zdůrazňuje jednoduché radosti a smyslové zážitky, které přicházejí s přípravou jídla doma, jako jsou zvuky a vůně vaření, které vytvářejí smysluplné spojení s našimi jídly a navzájem.
Kingsolver naznačuje, že akt vaření není jen o výživě, ale také o potěšení a kreativitě. Rituály obklopující přípravu potravin, jako jsou...