Citace zdůrazňuje, že naše zkušenosti, včetně bolesti a tísně, jsou spojeny s současným okamžikem. Zdůrazňuje, jak nás strach ze smrti často nutí hledat útěk, přesto je tento úkol marný, protože není kam jít. Místo toho autor zjistí, že v každém strachu leží vnitřní mír, ke kterému lze přistupovat s vědomým přijetím života a smrti.
Uznáním naší úmrtnosti se můžeme naučit přijímat život plně, než aby se od něj neustále utíkali. Představa, že jsou křehkými hosty na Zemi, slouží jako připomínka k nalezení pohodlí a sounáležitosti v současnosti a nakonec podporuje hlubší pocit spojení s naším okolím.