Stručně řečeno, byl to doping. Často se díval na Yossarian jako jeden z těch lidí, kteří visí kolem moderních muzeí s oběma očima na jedné straně obličeje. Byla to iluze, samozřejmě, vytvořená Clevingerovou predilekcí pro to, aby se pevně zíral na jednu stranu otázky a nikdy neviděl druhou stranu vůbec.
(In short, he was a dope. He often looked to Yossarian like one of those people hanging around modern museums with both eyes together on one side of a face. It was an illusion, of course, generated by Clevinger's predilection for staring fixedly at one side of a question and never seeing the other side at all.)
Postava Clevinger z "Catch-22" je zobrazena jako někdo, kdo postrádá hloubku a porozumění. Yossarian ho považuje za poněkud pošetilé a nakresluje paralelu s jednotlivci, kteří se zdají být zkreslení v muzeu, což naznačuje, že Clevingerova perspektiva je zkosená a nedostatečná. Jeho tendence zaměřit se na jediný aspekt jakéhokoli problému mu brání v jeho vidět v širším kontextu.
Tento popis zdůrazňuje klíčové téma v Hellerově románu o omezeních přísného myšlení. Clevingerova neschopnost zvážit více pohledů symbolizuje výzvy, kterým čelí jednotlivci, kteří nemohou pochopit složitost situací, což vede k odpojení od reality a porozumění.