V extrému je obtížné pokračovat v ochutnání Cathy ve Wuthering Heights s hlavou v tašce na veletrh jídla.
(It is difficult in the extreme to continue fancying oneself Cathy in Wuthering Heights with one's head in a Food Fair bag.)
Joan Didion ve své práci „Slouchinging to Bethlehem“ přemýšlí o složitosti identity a osobních aspirací. Používá metaforu představit si sebe jako Cathy z „Wuthering Heights“, postavy známé pro její vášnivý a bouřlivý duch a současně je zakořeněna v světské realitě každodenního života. Vrchola spravedlivého jídla symbolizuje rozptýlení a omezení, která mohou bránit romantickým ideálům.
Didionův komentář zdůrazňuje boj mnoho tváří mezi vznešenými ambicemi a odchytkou běžné existence. Spojení literárního odkazu s nákupní taškou slouží k podtržení napětí mezi fantazií a realitou a ilustruje, jak mohou být osobní sny zatměny praktičností života.