V „Ztraceném umění vděčnosti“ Alexander McCall Smith zkoumá souhru mezi mýtem a realitou, což naznačuje, že mýty mohou poskytnout tolik výživy jako skutečné zážitky. Tvrdí, že příběhy, které vytváříme-ať už prostřednictvím příběhů, tradic nebo přesvědčení-mohou utvářet naše chápání světa a ovlivnit naši emoční pohodu.
Smith zdůrazňuje, že tyto konstruované mýty někdy mohou dokonce překonat realitu ve svém dopadu. Nabízejí pocit spojení, účelu a pohodlí, zdůrazňují lidskou potřebu vyprávění a silnou roli představivosti v našich životech.