Muže a ženy svlékáme, už je neoblékáme.
(We undress men and women, we don't dress them any more.)
Tento citát naznačuje posun ve společenských nebo kulturních normách, kde se důraz přesunul od vnějšího vzhledu k povrchnější nebo odhalující formě sebevyjádření. Naráží na paradox, kdy se veřejné odhalení stává formou „svlékání“ či odhalování osobní identity, možná méně o oblečení a více o autenticitě či zranitelnosti v moderní době. Prohlášení vybízí k zamyšlení nad tím, jak se vyvíjejí společenské standardy skromnosti a prezentace, což vede ke krajině, kde vnitřní pravdy nebo otevřenost mohou být zjevnější, ale zároveň exponovanější než kdykoli předtím.