Můj přítel se mě zeptal, jestli chci mražený banán. Řekl jsem 'Ne, ale později chci obyčejný banán, takže... jo.'
(My friend asked me if I wanted a frozen banana. I said 'No, but I want a regular banana later, so... yeah.')
Tento citát brilantně vystihuje jedinečný styl humoru Mitche Hedberga, který je založen na absurditě a nečekaných zvratech. Na první pohled to vypadá jako prosté odmítnutí: mluvčí říká „Ne“ na nabídku mraženého banánu. Pointou však je, že odmítnutí je okamžitě v rozporu s přiznáním, že později chce obyčejný banán. Tato souhra umně předvádí nádherně nelogický způsob, jakým naše mysl někdy funguje a jak lze hravě manipulovat s jazykem.
Co tento citát vyniká, je jeho jemný komentář k lidské komunikaci. Lidé často říkají „ne“ v jednom kontextu, ale doufají v něco podobného nebo příbuzného v jiném, což odráží skutečné situace, kde záměry a reakce nejsou dokonale sladěny. Hedbergovo věcné podání zdůrazňuje významové vrstvy v rámci jednoduchých každodenních voleb a zdůrazňuje nejednoznačnost dohody a načasování.
Navíc humor také pochází z implikovaného časového rozdílu mezi chtěním něčeho „teď“ a „později“, ke kterému se mnozí mohou vztahovat. Vypovídá o lidské touze, prokrastinaci a nepředvídatelných kompromisech, které děláme. Tento vtip v pouhých dvaceti čtyřech slovech shrnuje aspekty lidské psychologie, jazykové nuance a veselost, kterou lze nalézt ve světských rozhodnutích.
Tento citát je v podstatě mikrokosmem komediálního génia Mitche Hedberga – přeměňuje běžné situace na nádherné, nečekané postřehy, které nás rozesmějí a přitom přemítají o zvláštní povaze komunikace a lidského myšlení.