Ovečky, tuším dementní láskou, proti tomu vůbec nic nenamítaly. Kazimír si nějak našel čas, aby pro něj natrhal trochu trávy, a ono si lehlo, žvýkalo trávu a pak žvýkalo, jako když se poflakuje se psy {...} bylo něco, co dělalo vždycky. Možná si myslela, že ostatní ovce jsou nudné a že konečně našla svůj duchovní domov.
(The sheep, I guess demented with love, didn't object to this at all. Casimir somehow found time to pull up some grass for it, and it lay down and munched its grass and then chewed its cud like hanging out with dogs {...} was something it always did. Maybe it thought other sheep were boring and that it had finally found its spiritual home.)
V pasáži se zdá, že je ovce přemožena silnou náklonností, která ji činí lhostejnou ke svému okolí. Kazimír projevuje laskavost tím, že poskytuje ovcím trávu, a ona se s radostí věnuje volné činnosti, přežvykování, protože si užívá spíše společnost psů než jiných ovcí. To naznačuje hravé a jedinečné pouto mezi ovečkou a jejími společníky.
Ovce možná cítila sounáležitost se psy a považovala je za zajímavější než ostatní ovce. To ilustruje téma spojení a hledání svého místa a zdůrazňuje, že někdy může společnost překonat druhy a konvenční normy.
