Nezáleží na tom, zda to znamenají nebo ne. Proto dělají malé děti slibné věrnosti ještě předtím, než vědí, co znamená „slib“ a „věrnost“.
(It doesn't matter whether they mean it or not. That's why they make little kids pledge allegiance even before they know what 'pledge' and 'allegiance' mean.)
Citace z „Catch-22“ Josepha Hellera zdůrazňuje myšlenku, že akce často mají přednost před porozuměním nebo upřímností. Hovoří o konceptu, že se děti učí, aby zavázaly věrnost své zemi, aniž by plně uchopily význam za slovy, která říkají. To ilustruje, jak společnost všude od mladého věku vštípila určité hodnoty a přesvědčení, bez ohledu na jejich osobní porozumění nebo záměr.
Tato praxe podtrhuje širší komentář k sociálnímu kondicionování, což naznačuje, že dodržování rituálů a slibů může být důležitější než skutečná víra nebo záměr. Heller kritizuje absurditu takových tradic, protože jednotlivci jsou nuceni přizpůsobit se společenským očekáváním bez zpochybňování jejich významu. V tomto smyslu citace zapouzdřuje téma slepé poslušnosti, které proniká vyprávěním „Catch-22“.